V rámci osmého ročníku mezinárodního Festivalu bicích nástrojů 2025 uvedeme v sobotu 29.11. od 19h.
DAVID PANZL, JOSEF GUMPINGER (AT)
STUDENTI UNIVERSITÄT FÜR MUSIK UND DARSTELLENDE KUNST WIEN (AT) A HF JAMU BRNO
Účinkující
WIEN: Artur Büttl, Anastasiia Burmistrova, Sebastian Repas, Mayu Sugiyama, Minji Hong, Hiroshi Oyama, Takuya Ito, Samuel Schartner, Ivona Minkova, Kamile Pulaskaite, Jakob Postl, Jakob Erdla, Jonathan Schimpl, Kornphol Chanthasakuldech, Felix Streiff, Bastian Unterberger (pedagogické vedení a dirigent – David Panzl), sólisté – Univ. Prof. Josef Gumpinger a David Panzl;
BRNO (Percussion Ensemble JAMU): Roman Daubner, Bára Garguláková, Lukáš Müller, Jan Němec – 1. ročník, Vojtěch Škola – 2. ročník, Lenka Titzová – 3. ročník, Martin Kučík, David Paša, Adéla Spurná – 1. navazující ročník, Jakub Kub, Anežka Nováková – 2. navazující ročník, Filip Zázvorka j. h. – absolvent (pedagogické vedení prof. Martin Opršál, doc. Dan Dlouhý, Ph.D., MgA. Radek Tomášek, Kamil Slezák, MgA. Martin Kleibl, MA, Ph.D.)
Aurél Holló: José / beFORe JOHN⁵ 6‘
Jan Němec, Lukáš Müller, Bára Garguláková, Roman Daubner
Nicolas Martynciow: Sweet Swaff 11‘
Lenka Titzová, David Paša, Martin Kučík, Jakub Kub
Dmitrij D. Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 8 c moll, op. 110 /arr. Jakub Kub/ 25‘
Jakub Kub, Martin Kučík, Adéla Spurná, Filip Zázvorka, Lenka Titzová, Anežka Nováková, David Paša, Vojtěch Škola
Přestávka
John Psathas: White Feather for 13 percussionists 12‘
Artur Büttl, Anastasiia Burmistrova, Sebastian Repas, Mayu Sugiyama, Minji Hong, Hiroshi Oyama, Takuya Ito, Samuel Schartner, Ivona Minkova, Kamile Pulaskaite, Jakob Postl, Jakob Erdla, Jonathan Schimpl, Kornphol Chanthasakuldech, Felix Streiff, Bastian Unterberger Bastian Unterberger
Philip Glass: Concerto Fantasy for Two Timpanists and Orchestra – Piano Reduction 31‘
Josef Gumpinger a David Panzl – sólo tympány
Aurél Holló: José / beFORe JOHN⁵
We made a final decision to launch a series of pieces for percussion instruments in 1996. Our goal was to connect traditional percussion cultures to prominent twentieth century movements and to assert, save, assimilate and possibly expand certain results in this.
The man of traditional cultures always thinks responsibly about the instrument, the instrumentalist and the music. The simple reason for this is that he is both the subject and the object of the world surrounding him; he is the instrumentalist and the instrument of everything: the music. These three items are tightly knit and the lack of any component produces music of no value in a cultural sense. From this perspective, the outstanding results and successful moments of the twentieth century could only derive from the connection of these aspects.
–
The series beFORE JOHN consists of nine different pieces. Each of them shows some implication to the number, which in it’s own time – represented and philosophical and mathematical perfection and absolute world order and was therefore highly respected. This number is 153, which use to have a very important numerological role in ancient civilisations and even earlier traditions. (It may be familiar from Pythagoras and Jesus.)
For us, the importance of the figure lies in the symbolic power of the number 153 that was once a living, everyday reality, a kind of icon of spiritual wealth. In the language of percussion instruments beFORE JOHN series attempts to express the abundance of different things that surround us. In these pieces we attempted to transform the world of percussion (a wide range of materials, extensive tools) into a ,,percussion cosmos“ (understood order, regularity).
Those determining individuals who were devoted to passing on their own knowledge (i.e. the cosmic order), while bringing out the pre-existing talent of their students, were once adorned with the name,,Master“. As times changed and new role models replaced the old ones, the images of the old masters did not fade within us. On the contrary, as experiences get settled one after the other inside one’s mind the result is a,,face“ that belongs not to one individual but to many that have inspired us. In this instance, the title name JOHN refers to (symbolises) the embodiment of many ,,masters“ in one grand image.
The ars poetica of the composers of beFORE JOHN is: the noblest gem lets light pass through, the clearer it is, the more light it permits through but does not shine itself.
„and drew the net to land full of great fishes,
and a hundred and fifty and three:
and for all there were so many,
yet was not the net broken.“
(St. JOHN 21: 11)
153 = the sum of the first seventeen successive numbers (The Pythagoreans called this the,,triangle number“, because if 153 points are arranged into a triangle, each side contains the same amount of points.)
153 = 1 + (1 x 2) + (1 x 2 x 3) + (1 x 2 x 3 x 4) + (1 x 2 x 3 x 4 x 5)
153 = 1³ + 5³ + 3³
153 = the sum of the component numbers is 9 (1 + 5 + 3), which is regarded as one of the,,holy“ numbers 153 = in reversed order also (351) the numbers of triangle
Aurél Holló and Zoltán Váczi
Nicolas Martynciow: Sweet Swaff
Skladbu uvádíme jako připomínku autorova hostování na minulém ročníku festivalu bicích nástrojů. Kvartet pro nemelodické bicí nástroje vyžaduje po interpretech precizní hráčskou techniku a souhru i v těch nejjemnějších rytmických strukturách. Obsahuje řadu hudebních citátů (např. pasáže ze Stravinského Svěcení jara, africké bubnování) či prvků typických pro konkrétní nástroje (ride činel, hra metličkami na malé bubny).
Martin Opršál
Dmitrij D. Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 8 /arr. Jakub Kub/
Koncept aranžmá celého smyčcového kvartetu začal mou úpravu 2. věty tohoto hudebního kusu. Úplně první idea vznikla na stáži s kolegy v květnu 2023 v Gdaňsku. Poslouchali jsme nahrávku originálu a zmínil jsem se, že by stálo za to upravit větu Allegro pro bicí nástroje. Kolegyně mě urgovala, ať to zkusím napsat. A v tomto prostém duchu započala iniciativa. Ke konci roku jsem úpravu dokončil a premiérově zazněla na mém bakalářském koncertě na jaře 2024. Z původního smyčcového kvartetu (1. housle, 2. housle, viola, violoncello) se obsazení rozrostlo na septet, s tím, že první čtyři hráči zastávají funkci původních nástrojů na melodické bicí – xylofon, marimba 1, C vibrafon a marimba 2 (bas). Kvůli rozsahu violy jsem byl nucen zvolit větší, méně používanou verzi vibrafonu. Zbylí tři hráči obsluhují zejména orchestrální a netradiční bicí nástroje – zvonkohru, krotaly, velký buben, malý buben, zavěšený činel, tamburínu, triangl, ale i kosu, řetězy a marching machine (nástroj symbolizující pochod vojáků).
O rok později mě oslovil dramaturg Vítězslav Mikeš s nápadem, zda bych byl ochotný upravit celý kvartet pro bicí nástroje. Napadlo mě to už dříve, ovšem vzhledem k problematickým pasážím v pomalých větách, zejména kvůli množství dlouhých, držených tónů na spodních strunách smyčců, jsem se aranžování zdráhal. Po delší úvaze jsem ale názor změnil a tím započala spolupráce s festivalem Moravský podzim.
Aranžování jsem zahájil rytmičtějšími větami, tedy 3. a 4., a krajní věty nechal až na konec. V těch se často nachází dlouhé držení tónů (funkce dronu). Snažil jsem se tyto pasáže udělat co nejzajímavější – využil jsem netradiční paličky, zdvojil hlasy, případně přidal nový hlas či barvu. Zvažoval jsem také využití smyčců na melodické bicí, což by bylo nejen tematické, jelikož se jedná o aranžmá smyčcového kvartetu, ale docílil bych tak i plynulého zvuku při dlouhých tónech. Ovšem kvůli dynamické nerovnováze, obzvlášť v osmičlenném ansámblu, jsem tuto ideu nakonec opustil.
V originálním znění je kvartet silným emocionálním dílem plným afektu, melancholie a exprese. Ve své úpravě jsem se snažil tyto vlastnosti posílit a psal jsem s maximálním respektem a úctou vůči skladateli. Šostakovič patří mezi mé největší kompoziční vzory.
Jakub Kub
John Psathas: White Feather
White Feather was commissioned by the Texas Christian University Percussion Orchestra at the instigation of Professor Brian A. West. The first performance of the work was given at Texas Christian University in Fort Worth, Texas, on the 27th of October 2019.
The title of this work refers to what is often considered the most common angel feather.
I had originally intended to title the work ‘our ever-loving ghosts’. When I imagine angels, I think of the loved ones I’ve lost, still around me, somehow. Transmitting love and care.
Supposedly, a sign our angels are with us is finding a feather. Coming across a feather in your path, or finding one in an unexpected place is thought to be a message from the angels. Specifically, the white feather is thought to be a sign of faith and protection. It can also be an angel telling you that your loved ones are safe and well.
It is said our angels are always near us, looking over us and protecting us, yet we very rarely know that they are there. Sometimes, in the midst of our rapidly-paced living, they’ll send us small signs and signals to let us know they’re near, and will always be there for us (until we are ’there’ for others).
These signs can be anything from a subtle flash of light, a rainbow, or an unexpected, sudden feeling of love and warmth within.
John Psathas
Philip Glass: Concerto Fantasy
Jonathan Haas approached me almost ten years ago with an invitation to write a Timpani Concerto for him. It seemed we were in agreement to begin our project when a series of operas and symphonic commissions led to a series of postponements. Now, years later, the work is finally completed, a three movement concerto with cadenza. It has also grown into a “double” concerto requiring two timpanists playing a total of nine timpani between them.
Philip Glass