Autorský komponovaný taneční večer studentek choreografie z Hudební fakulty AMU (HAMU) v Praze vznikl ve spolupráci se studenty skladby z Hudební fakulty JAMU v Brně. V Divadle na Orlí se tak v jeden večer potká současný tanec a autorská hudba, Praha a Brno, HAMU a HF JAMU.
Každá choreografie je originálním výstupem tvůrčího dialogu mezi choreografkou a skladatelem – propojením dvou různých přístupů, uměleckých jazyků a osobností. Výsledkem je pestrý večer plný pohybu, zvuku, emocí a mladé umělecké energie.
Přijďte podpořit vznikající generaci umělců a zažít unikátní setkání dvou světů – tance a hudby.
choreografky: Vladena Klimek, Amálie Cuplová, Alice Silná, Kateřina Zemanová, Simona Dejmková
skladatelé: Petr Němec, Johana Klára Kratochvílová, Daša Horváthová, Martin Janda, Jakub Šulík
Program večera:
FRAG – Vladena Klimek (12 min)
„We move through life in unison, yet uniquely, bound together in the fluidity of shared moments. Fleeting moments of clarity amidst the storm.“
Frag is an exploration of the dynamic and unpredictable nature of life, reflecting the constant tension between external actions and internal reflections.
ORBIS – Kateřina Zemanová (6 min)
„Z bodu světla se rodí pohyb, který hledá vlastní tvar i hranice prostoru. Tělo se stává zrcadlem světla, stínem i světlem samotným. Orbis je cesta, která se nikdy neuzavírá, ale neustále se proměňuje.“
DDD – Vladena Klimek, Amálie Cuplová (4 min)
Something that doesn’t exist but maybe will, eventually. Searching for existence in a fragile space between what is imagined and what is real. Creation that has not aet realised itself.
ZA ŠEST MINUT / IN SIX MINUTES – Alice Silná (6 min)
Neviditelný metronom je tempo. Čas se stává krajinou, v níž se dá zabloudit. Každý pohyb je stopou na prchavém povrchu.
An invisible metronome sets the pace. Time becomes a landscape where one can get lost. Each movement is a mark on a fleeting surface.
DEFORMÁT – Simona Dejmková (8 min 30 sec)
Tvar se mění s každým dotykem, ohybem, tlakem. Záhyby zůstávají, i když se snažíme uhladit povrch. Otisk těla se vpíjí do hmoty, prolíná vrstvami, mizí a znovu se vynořuje.
SEAQUENCE – Alice Silná (10 min)
„A vše je jedno, vše je dobře,
že moře nikdy nemlčí.
Ránu, co nechá jedna vlna
¨vždy další vlna vyléčí.
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly.
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly…“
OTISK – Kateřina Zemanová (10 min)
„Zvyk je košile, kterou nikdo neušil stejnou nití. Těla odpovídají na otázky, které mysl nikdy neslyšel. Ukládáme se do tvarů, které jsme si nevymysleli. Každý sám, ale přesto všichni stejně. Každý večer malujeme obraz jinými tahy. Vymýšlíme si pořádek, abychom nemuseli myslet na chaos…a někdy to i funguje.“
KŘEN – Vladena Klimek, Amálie Cuplová, Alice Silná, Kateřina Zemanová (11 min)
„Šel zahradník do zahrady s motykou…byl to křen“