Josef Berg
Evropská turistika

Jednoaktová opera z roku 1964 na autorovo libreto měla premiéru v brněnském Operním studiu JAMU. Výrazně barevná, rytmicky pestrá hudba čerpá z různých hudebních žánrů a je předepsána pro šest sólových pěvců, šest melodických nástrojů a soupravu bicích. Formou autor přímo reaguje na pojetí hudebního divadla Bertolda Brechta a Kurta Weilla.

Životy prostých lidí vždy zůstanou spoutány dějinami, které píšou mocní. Ideologie se podbízivě vtírá do našich myslí, my ztrácíme kontakt sami se sebou a měníme se v živé pomníky zapomnění.
Burleskní mozaika obrazů z druhé světové války ukazuje německé vojsko při vpádu do Francie pod záminkou poznávací exkurze dvou milionů spolkových turistů. Mezi nimi je i Karl, do jehož osobních dějin násilně vpadnou dějiny velké a doslova jej zničí.

Režijní koncepce se opírá o přirozené dramatické napětí mezi ideologií, která se pro sebe snaží získat co nejvíce přívrženců a obyčejnými lidmi, kteří se jí buďto vzpírají, anebo se jí nechají bez odporu semlít. Válka je zde vábivou hrou na hrdinství, casinem smrti, které podbízivostí svého šílenství strhne i nevinného. Děsivá absurdnost válečné brutality se přelévá v groteskní absurdnost lidské malosti a současnému divákovi klade otázku, zda není v divadle života jen loutkou, jejíž vodiči se při hře náramně baví.

Miloslav Ištvan
Kráska a Zvíře

Pouhých sedmnáct minut trvá opera napsaná roku 1972, v roční návaznosti na úmrtí Josefa Berga. Libreto inspirované dramatem Františka Hrubína je koncentrováno do pouhé strany textu svěřené zpěvnímu barytonu a dvěma recitátorům. Dle slov skladatele je hudba této opery vystavěna na půdorysu ticha, které hudbou prosvítá a je pro Ištvana nezvykle instrumentována jen smyčcovými a dřevěnými nástroji a celestou bez použití bicích.

Princ zakletý v žabáka, jehož proměnu umožní jen polibek panny nedbající pro lásku na jeho vzhled a tajemný hrad knížete Modrovouse, jehož třináctou komnatu nesmí snoubenka otevřít a porušení tohoto zákazu ji stojí život. To jsou dva archetypy evropského pohádkového vyprávění, které se spojují v podobenství o Krásce a Zvířeti. Hosta, který ji každodenně navštěvuje, zná panna jen podle hlasu, oblibuje si ho, ale začíná tušit něco hrozivého. Netvor cítí, že se pomalu začíná měnit v člověka, ale jeho třináctou komnatu otevře Kráska příliš brzy…

Růže kvetoucí v zimě, láska panny k nepoznanému muži, děsivá šelma, která se každý večer přemáhá, aby se panna nestala její kořistí a všudypřítomná předtucha něčeho strašného, která se s každým krokem Krásky ke Zvířeti zvětší. Jeho úzkost z vlastní jinakosti umocněná konfrontací s čistou dívkou je obrazem každého z nás ve chvíli, kdy se snažíme zavřít svoji třináctou komnatu i před sebou samými. Režijní záměr vystavět inscenaci jako sled tajemných světelných obrazů na půdorysu tmy podtrhuje hrůzu uvědomění si jinakosti zvířete a narůstající tíseň blížící se katastrofy.

*) Posluchači 3. ročníku oboru Činoherní herectví, Divadelní fakulta JAMU v Brně.

**) Posluchači Taneční konzervatoře Brno.