STRING QUARTETS - ProART o. s.

STRING QUARTETS

Tanečně-divadelní inscenace

STRING QUARTETS

foto: Martin Šandera 

 Inspirace třemi literárními díly autorů - Tolstoj / Z. Janáčková / Neruda - na pozadí tří smyčcových kvartetů skladatelů - Janáček / Ištvan - v současném jevištním zpracování choreografů Martina Dvořáka a Isiry Makuloluwe. Taneční večer, jenž v sobě propojuje několik uměleckých eflexí, konceptů a dějinných okolností, balancuje na "strunách" času a hledá vazby a souvislosti mezi dílem, autorem a jejich působením na diváka.

     

  Režie a choreografie: Martin Dvořák a Isira Makuloluwe 

  Námět: L. N. Tolstoj, Z. Janáčková, J. Neruda 

  Hudba: Leoš Janáček (I. smyčcový kvartet - Kreutzerova sonáta + II. smyčcový kvartet - Listy důvěrné ) a Miloslav Ištvan (smyčcový kvartet - 1951

  Kostýmy a scéna: Jindra Rychlá a Martin Dvořák 

  Světelný design: Martin Dvořák, Isira Makuloluwe a Roman Jajčík 

  Interpretace živé hudby: Graffovo kvarteto / Štěpán Graffe, Lukáš Bednařík, Lukáš Cybulski, Michal Hreňo

  Účinkují: Irene Bauer, Martin Dvořák, Alena Pajasová, Mirka Prokešová a Robin Sobek 

    

Celý příběh započal v roce 1889, kdy na popud Beethovenovy skladby pro housle a klavír (z roku 1803) napsal Tolstoj sexuální novelu se stejným názvem - Kreutzerova sonáta. Inspirován tímto skandálním textem dokončil Janáček o 34 let později svůj první smyčcový kvartet také pod stejným názvem. Tato tři díla jsme spojili v jeden jevištní celek v roce 2011 pod titulem Beethoven-Tolstoj-Janáček: Kreutzer Sonata. 

Projektem String Quartets se nyní vracíme k Leoši Janáčkovi a k jeho prvnímu i druhému smyčcovému kvartetu - Listům důvěrným, jež vznikly v roce 1928, v roce skladatelova úmrtí. Ve smyslu tématické návaznosti otevírá celý večer první kvartet - Kreutzerova sonáta, který je však rozvinut o druhé Janáčkovo dílo věnované jeho životní múze Kamile Stösslové. Stavebním kamenem a inspiračním zdrojem této části se však nestává pouze Janáčkův vášnivý vztah k provdané ženě, ale také bolestné vzpomínky jeho ženy Zdenky, sepsané Marií Trkanovou počátkem 30. let minulého století. Tento citový rozpor několika osob je tvůrčí silou pro vznik Dvořákovy choreografické práce pro čtyři tanečníky, jež nemá být ani čistě narativním ani pouze abstraktním pohybovým kusem. 

Večer uzavírá kvartet moderního skladatele Miloslava Ištvana, který se narodil v roce Janáčkovy smrti a může být vnímán za jednoho z jeho pomyslných pokračovatelů. Právě Miloslav Ištvan Quartet je hudebním tělesem, které celý večer hudebně doprovází a bezpochyby spoluvytváří. Tvůrcem třetí části je choreograf Isira Makuloluwe ze Srí Lanky, který k těmto neznámým českým hudebním kořenům hledal novou cestu. Tou se mu stala povídka národního klasika Jana Nerudy z roku 1876 - U tří lilií. Tu Makuloluwe přetváří v čistý pohybový abstraktní tvar, kde jsou však emoce interpretů zásadním sdělovacím prostředkem. 

"Všechna literární, hudební i choreografická díla tohoto večera vznikala v odlišných časových obdobích a za jiných okolností. Naší snahou je najít mezi nimi prvky, které je spojují. Publikum tedy nesleduje ani lineární jevištní příběh s jasným začátkem a koncem, ani tři na sobě nezávislá díla. Je čistě na fantazii diváka, které obrazy a vzájemné souvislosti v našem večeru odkryje. Pouze jedno je zřejmé, že tyto vazby tu existují stejně jako struny houslí, violy a cella. Ty struny k sobě pomyslně poutají emoce, myšlenky a energie lidí žijících a tvořících v odlišných dobách. Uzavírají je do imaginárního kruhu 'pomíjivé‛ umělecké tvorby, ze kterého je může teprve čas proměnit v relativní pozemskou věčnost a 'trvalý‛ umělecký odkaz pro nás i naše pokolení." MD

print Formát pro tisk

Kategorie: Archív aktualit